Léčba – rizika i výhody
V okamžiku, kdy lékař stanoví příčinu a druh inkontinence, začíná samotná léčba. Pro léčbu inkontinence lze použít různé metody. Rozlišujeme léčbu konzervativní, farmakologickou nebo operační. Každá z těchto metod má své výhody i nevýhody. Ne každá z metod je vždy účinná, záleží především na příčině onemocnění, ale také na snaze pacienta. Léčba může být v jednom případě účinná a v jiném ne, proto je třeba postup léčby konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Konzervativní léčba
Konzervativní léčba je založena především na fyzioterapii. Cvičením se pacient učí ovládat močový měchýř a svaly svěrače močové trubice. Cvičení je jednoduché a výrazně pomáhá pacientům s některými druhy inkontinence. Léčba se vztahuje na močový měchýř a svaly pánevního dna. Rovněž upravuje příjem tekutin během dne.
Cvičení močového měchýře se týká případů úniku moči spojených s pocitem tlaku, rovněž lze cvičení použít při stresové inkontinenci. Jak u mužů, tak i u žen cvičení vede k výraznému zlepšení jejich stavu. Pacienti se různým způsobem učí kontrolovat svůj močový měchýř. Jednou z možností je obrácení pozornosti jiným směrem a soustředění se na jiné problémy. Rovněž vedení záznamů o vylučování moči v průběhu dne napomáhá zmírňovat obtíže spojené s inkontinencí.
Cvičení svalů pánevního dna lze využít v případě stresové inkontinence. Toto cvičení posiluje svaly svěrače močového měchýře - správné vykonávání výše uvedených cvičení a jejich kontrola se provádí pomocí odpovídajících metod a zařízení zvaných biofeedback.
Další součástí konzervativní léčby je elektrostimulace. Elektrické zařízení umožňuje posílit svaly vyvoláním jejich smrštění, může působit proti bolesti a rovněž svaly uvolnit v případě nadměrného stahování měchýře. Odlišný typ stimulace představuje magnetická neurostimulace (NeoControl), která napomáhá posilovat svaly močového měchýře, svěračů a svaly pánevního dna prostřednictvím nervové stimulace. Při této metodě dochází ke smršťování svalů působením pulzujícího magnetického pole.
Hlavní výhodou konzervativní léčby je její neinvazivnost. 54 až 95 procent pacientů v důsledku cvičení pociťuje výrazné zlepšení jejich stavu a ustupování příznaků nemoci. 12 až 16 procent se úplně vyléčí. Tento typ léčby rovněž nenese žádná rizika. V případě používání vnější magnetické neurostimulace u stresové inkontinence se míra zlepšení zdravotního stavu pohybuje okolo 80 procent.
Farmakologická léčba
Někteří pacienti vyžadují farmakologickou léčbu. V případech úniku moči se používají léky dezinfikující močové cesty, uvolňující močový měchýř nebo upravující funkci močové trubice. Druh předepsaného léku závisí na druhu onemocnění. Farmakologická léčba se používá u hyperaktivního měchýře, stresové inkontinence nebo při inkontinenci smíšené. Každý pacient je důkladně informován, jak léky užívat. V každém případě je však důležité zůstat v péči lékaře.
Až 77 procent pacientů, vyžadujících farmakologickou léčbu, pozoruje zlepšení svého zdravotního stavu, 44 procent se úplně vyléčí. U farmakologické léčby existuje riziko spojené s možným výskytem nežádoucích účinků léků.
Operační léčba
V některých případech úniku moči může lékař navrhnou operační léčbu. Operační léčba odstraní příčinu inkontinence. Používá se v pouze nezbytných případech:
Existuje mnoho různých operačních technik používaných při léčbě inkontinence. Typ operačního zákroku závisí na druhu a příčině onemocnění. Lékař je povinen podrobně vysvětlit povahu nezbytného zákroku.
87 až 92 procent pacientů vyžadujících operační léčbu se úplně uzdraví. Jako při každém chirurgickém zákroku i zde existuje riziko vzniku komplikací během operace nebo po operaci. Proto je třeba možná rizika vždy konzultovat s lékařem.
Pomocné prostředky
K podpoře procesu léčby a zajištění správné hygieny je vhodné používat absorpční výrobky - urologické vložky, plenkové kalhotky či anatomicky tvarované pleny a v některých případech zavádět cévky. Cévky se používají při obtížích s vyprazdňováním močového měchýře. Cévka představuje trubičku umístěnou v močovém měchýři a odvádějící moč do sběrného sáčku vně těla. Zpravidla - ale ne vždy - je cévka ponechána v močovém měchýři. Nebo ji lze zavádět do měchýře za účelem odvedení moči každých několik hodin. Někdy se u mužů mohou používat cévky ve tvaru prezervativu, připevněné vně těla (bez zavedení do měchýře). V takových případech se pro větší bezpečí a komfort doporučuje dodatečně používat rovněž některé absorpční výrobky. Urologické vložky, anatomicky tvarované pleny či plenkové kalhotky je možné aplikovat ve všech případech spojených s únikem moči. Zvyšují pohodlí pacienta, dávají mu pocit naprostého sucha a napomáhají předcházet mnoha nepříjemným situacím.
Používání cévek i hygienických pomůcek není léčbou inkontinence. Používají se za účelem poskytnout pacientovi optimální úroveň komfortu a bezpečí během efektivní léčby různými metodami nebo pokud je léčba neúčinná.
